Takže po co nejkratším prepasení jdou zvířada na další pastvinu a ta přepasená má čas na regeneraci - minimálně 40 dní , ale klidně i 60 , podle vegetační sezony a kondice pozemku. Travní porosty pak mají šanci budovat nadzemní i podzemní organickou hmotu ( platí úměra , čím víc toho je nad zemí , tím víc toho je i pod zemí ... a obráceně ) . Spolu s hnojením hnojem a exkrementy zvířat se tak ukládá CO2 prostřednictvím organické hmoty do půdy . A organická hmota pak pomáhá i nám hospodářům se zadržováním vody a buduje úrodnost pozemku . Taky je pak v půdě živo - všichni ti brouci , červi , žížaly si tam pěkně vrtají , tím je půda doslova děravá a lépe vstřebává vodu . A všechen tenhle život pak samozřejmě podporuje další živočichy - prostě koloběh živin .
Podrobněji to popisuje článek na wikipedii.
...ale úplně nejlépe pak americký farmář Greg Judy :
Sázíme stromy - přímo uprostřed ohrady . My budeme mít ovoce , zvířata stín , příroda a my všichni vodu . Knížecí 2024 .
Agrolesnictví - tam kde to jde , do pastvin integrujeme existující a budujeme nové skupiny stromů . V létě je to fantastické prostředí pro zvířata , zároveň tím pozdržíme vodu v odtékání . Knížecí 2024 .
Lupina mnoholistá : velmi agresivní invazivní druh rostliny . Zavlečená do ČR jako okrasná . Viz wikipedie. S ní bojujeme na mnoha místech . Uchytí se totiž zejména na vyčerpaných a suchých půdách , kde absence živin a organické hmoty neumožní ostatním rostlinám , aby jí konkurovaly . Pokud se jí nechá volné pole působnosti , vytváří souvislé porosty , kde pak už neroste nic jiného . Viz foto níže . Jedná se o pozemek , který sem přebíral k hospodaření v roce 2020 . Po dekádách drancování pozemku , kdy se z něj jenom bralo a nic do něj nevracelo , tak tam přežije jenom psineček obecný ( nízká řídká tráva , pro zvířata tak akorát na chcípnutí hlady ) , lupina mnoholistá ( jedovatá ) ... a mech . Spolu s mizernou vegetací tam je samozřejmě o to méně i fauny - prostě tam není co žrát . Viz foto níže - všechno to fialové , to je kvetoucí lupina mnoholistá .
A níže stejný pozemek , v roce 2024 v létě . Vpravo část , kde hospodařím já , vlevo můj nejmenovaný soused . Na fotce to vypadá , jako kdyby lavinu lupiny zadržoval ten ohradník ... ale tak to pochopitelně není . Prostě vpravo probíhá jiný systém hospodaření . Po převzetí pozemku proběhlo : pohnojení hnojem , přesetí travní a bylinnou směsí , zimování zvířat , pastva zvířat... opět pohnojení hnojem , opět pastva , znovu dosev travní směsí , pastva , opět pohnojení hnojem , opět pastva .... a výsledek vidíte .
Ještě jednou , tentýž pozemek , jenom focený z druhé strany . Tentokrát je moje část vlevo , vpravo sousedovo . Foceno brzy na jaře . Jak se říká , že na druhé straně plotu je tráva vždy zelenější .... NE! Zelenější je to viditelně u mě . Doslova .
